Historie

O řádu Křížovníků s červenou hvězdou

Autor: Jiří Jindřich

Podíváme-li se na znak naší městské části, tvoří jeho pravou polovinu část znaku hlavního města Prahy, na levé straně pak můžeme vidět v černém poli osmihrotý červený kříž a pod ním šesticípou červenou hvězdu. Právě ona levá část znaku je odvozena od znaku prvního a jediného původem českého rytířského řádu, řádu Křižovníků s červenou hvězdou.

Tento řád se vyvinul z laického špitálního bratrstva, založeného roku 1233 Anežkou Přemyslovnou u kostela sv. Haštala v Praze v těsné blízkosti dnešního Anežského, tehdy přemyslovskou princeznou nově budovaného dvoukláštera sv. Františka. Roku 1237 povýšil papež Řehoř IX. bratrstvo na řád s řeholními pravidly sv. Augustina. Od roku 1238 měl již vlastní samosprávu. Po kratším pobytu za městskými hradbami na Hradisku u kostela sv. Petra na Poříčí se r. 1252 trvale usídlil při Staroměstském konci kamenného Juditina mostu. Zde byly záhy vybudovány klášter s kostelem sv. Ducha a špitál. Z výhodné polohy konventu při důležité obchodní trase a z výsady vybírání cla na mostě vyplývaly řeholníkům i jisté povinnosti (opravy a údržba mostu i pozdější příspěvek na stavbu mostu nového).

Podnětem ke vzniku řádu nebyl, jako u ostatních rytířských řádů, např. johanitů nebo templářů, odchod ze Svaté země, kde rytířské řády poskytovali ozbrojenou ochranu poutníkům, ale špitální činnost a péče o chudé a nemocné poutníky při cestě k Božímu hrobu. Tato obětavá péče byla tím hlavním podnětem vedoucím Anežku k založení prvního českého rytířského řádu.

Od roku 1244 užíval řád odznak červeného kříže na černém plášti shodně s ostatními rytířskými řády. Anežka Přemyslovna však požádala již r. 1250 papeže Inocence IV. o zvláštní rozlišovací znamení, aby nebylo možné řádové bratry zaměnit s členy ostatních řádů. Papež žádosti vyhověl a listinou, ze 17.6.1252, na slavnosti pořádané v kostele sv. Petra na Poříčí za účasti všech členů královské rodiny, udělil řádu znamení kříže s červenou hvězdou.

Dle tradice se uvádí, že hvězda byla zvolena jako rozlišovací znamení na počest významného podílu rodu Divišoviců, později ze Šternberka, na vzniku řádu. První mistr řádu Albert (1237-1248) je spojován s tímto rodem.Tento rod však má ve svém znaku hvězdu zlatou, osmicípou.

Jaká je vlastně spojitost řádu Křižovníků s červenou hvězdou s Dolními Měcholupy? Roku 1534 je uváděn rychtář Jan Chalupa s konšely Vítem Novým a Janem Tripsou, tito rozdělují peníze pro sirotky z křižovnického dílu Měcholup. Bohužel nevíme jakým způsobem a kdy křižovníci díl v Měcholupech získali. Víme pouze, že roku 1562 prodávají křižovníci svůj díl Měcholup Janovi Ronšperkovi z Ronšperka a ten ho připojuje k Uhříněvsi.

Po požáru pražského konventu v roce 1378 nejsou z období počátku řádu dochovány téměř žádné dokumenty. Podíl křižovníků na dějinách Měcholup v jejich počátcích zůstane tedy asi zahalen tajemstvím. Z období života Alberta z Měcholup (1293-1349) je v souvislosti s křižovníky zmiňován pouze bratr Albrecht, ústecký mistr špitálský (německy Albrecht = latinsky Albertus). Může-li se jednat o „našeho“ Albetra není možné za současných poznatků posoudit.