O Albertovi z Měcholup
Ze stínu věků vystupuje pro Měcholupy významné datum 1293, kdy je patně poprvé zmiňováno pojmenování naší vsi a to v přídomku jejího obyvatele a předpokládejme, že rovněž majitele Alberta z Měcholup.
Jeho jméno je uvedeno mezi svědky na listině sepsané 17.února 1293 v Praze za vlády krále Václava II. Můžeme usuzovat, že ve své době byl celkem významnou osobou, neboť byl během svého života, v rozmezí 56 let, svědkem na několika dalších listinách. V tomto období se v Čechách vystřídalo šest panovníků od Václava II. a Václava III. přes Jindřicha Korutanského a Rudolfa Habsburského až k Janu Lucemburskému a Karlu IV. Roku 1309 svědčí Albert na listině sepsané 27. července v Praze společně se svým bratrem Mikešem. 30. ledna 1332 je jmenován na listině v níž jsou připisovány majetky kanovníkům kostela vyšehradského mezi jinými i tři lány v Měcholupech. 22. června 1337 je jmenován mezi svědky na listině sepsané v Avignonu. Avignon byl v té době sídlem papeže Klimenta IV. vychovatele našeho budoucího krále Karla IV., který se sem později rád vracel a získával zde inspiraci i stavitele pro své velkolepé stavební podniky v Čechách. Poté se s Albertem setkáváme na listině z 12. června roku 1346, kdy je jmenován jako svědek šlechtic muž Alberto řečený Měcholup při transakci křižovnického majetku v Brodci. a patrně naposledy 29. dubna 1349, kdy je spolu s Vaňkem ze Zap rozhodčím při dohodě o dvůr v tehdy křižovnických Dolanech.
Dle dochovaných zmínek o Albertu z Měcholup lze předpokládat, že zastával celkem významné postavení v tehdejší společnosti a to bez ohledu na to, jak se měnili vládci českého království. Mohl být představitelem některé významné církevní instituce, která však nebyla ovlivňována přímým vztahem k panovníkovi. Takové pozici by odpovídala například vyšší funkce v mnišském nebo rytířském řádu a jelikož většina listin na nichž Albert z Měcholup svědčil má nějakou souvislost s řádem Křižovníků s červenou hvězdou, můžeme uvažovat o Albertově funkci v čele tohoto řádu.
O Měcholupech za Albertových časů mnoho říci nemůžeme. Je však dosti pravděpodobné, že již existovala náves tak jak ji známe dnes. Náves má celkem pravidelný rozměr cca 250 x 50 m přičemž hlavní osou je komunikace procházející návsí diagonálně od jihovýchodu k severozápadu. Na delších stranách návsi bylo původně vždy po šesti parcelách na kratších stranách pak jedna velká usedlost umístěná úhlopříčně. Takovýto pravidelný půdorys bývá charakteristický pro vsi plánovitě založené na přelomu 13. a 14. století.
Jistou analogií může být zaniklá středověká ves Svídna na Kladensku jejíž náves měla rozměry 156 x 38 m. Domy se už tehdy stavěly kamenné, včetně zídek ohraničujících pozemky. Střechy pak byly nejčastěji kryty slaměnou doškovou krytinou.
Jistým tajemstvím zůstává pro nás umístění Dolnoměcholupské tvrze, vystavěné pravděpodobně za Alberta z Měcholup. Tradice klade tuto tvrz do míst poblíž č.p. 6 a bývalé kovárny, kde prý často při kopání v zemi objevovali se kusy rozbořených zdí. Tato poloha pro tvrz by opravdu nebyla zcela nepatřičná, neboť by mohlo být pro její opevnění využito vod Měcholupského potoka, jenž v těchto místech opouští náves. Na mapě z pol. 18. století je dokonce před číslem 6 zakreslena výrazně okrouhlá hranice parcely, možná i včetně můstku. Poloha v nároží by rovněž odpovídala podobnému půdorysu výše zmiňované vsi Svídna.
S určitostí, ale tuto myšlenku potvrdit nelze. Stejně jako myšlenku o podílu Alberta na založení Měcholup. Doba jeho života se sice kryje s dobou předpokládaného vzniku naší vsi, bohužel je to vše už velmi dávno. Od první zmínky již přes 700 let.